Uchop bílá oblaka!
Nejdřív se však pečlivě
rozhlédni
a sestup do propasti pod sebou.
V odloučení od světa sedím
jen tuším, že v něm dosud jsem
necítím hlad a žízeň světa
v prázdnotě mysli končí každý sen.
Noc s křišťály mrazivými
píše mi na oknech rýmy
jen ticho Boží vesmírné
přátelsky do duše kyne mi.
Rok uplynul nám jak řeka krve
prach obětí spláchl do věčnosti
vždyť to nebyli žádní rekové
co se krmili opiáty!
Již první anděl zatroubil
vize apokalypsy se odhrnula
opona chrámová se roztrhla
hlubokým tichem ke mně promluvila!
Vidíš ty chlapče trosky pýchy
slyšíš ten nářek, strašný bol
Bůh dal nesčetným život k žití
nežádal od nich rychlý skon!
Můžeš-li napiš nám v tom šeru
co dobrého přinese příští rok
zákony karmy pracují v éteru
neúprosně měří každý krok!
Krize světa je propast bezedná
je nastřádáno moře hříchu
nemůže vyřešit žádostivost světa
ani odříkání a vzdechy mnicha!
Chamtivost trhu volá po Božím soudu
sedláci sami ničí rodnou hroudu
všechny však jedy, které nás zpily
předběhla nafta a její zplodiny!
Však nafta je i život a světa tep
nafta je bohatství a pro mnohé jed
nafta je pohyb, práce i rychlý let
nafta je pohyb, práce i rychlý let
kdo si ji podmaní ovládne svět!
Jen se podívej na světa bídu
na moře nemocných a invalidů
pomni soustředěně „memento morti“
pak iluze zázraků se zhroutí!
Jaká je tvoje novoroční vize?
vždyť již dnes cítíme závany krize
zvětšená bída však než je dnes
na tu se těší vždy každý běs!
Bída a hlad má hluboké kořeny
démoni vždy vystupují z hlubin
zpívají písně složené pro davy
ty pak již tančí svěže „od podlahy“!
Krize však v tomto světovém moři
kde polovina tvorů nemá dostatek
vyvolá nové násilí a zboří
poslední hrad mravní hradby Mojžíše!
Přijde pak v pravdě anděl s troubou
aby začátek boje s ďáblem odtroubil
zahájí válku mezi světadíly
aby se synové světla nepodrobili!
Dr. Bohumil Houser
Převzato z časopisu Unitárie Poutník 01/2002